Slovo předsedy léto 2020

Veslařky, veslaři, rodiče, příznivci i všichni ostatní,

uplynula nám polovina letošní divné sezóny a asi přišel čas trochu se ohlédnout. Zimní přípravu jsme měli docela intenzivní – nejpoctivěji trénovala Klárka, Martin Kraus zorganizoval pro zpestření pobyt na Šumavě – docela i se sněhem, naši dorostenci nás reprezentovali dobře i na ME na trenažéru v lednu v Praze – Jenda Koška a v únoru na III. kole poháru na trenažérech v Děčíně Ondra Pecival. Škoda, že nám dlouho marodil Honzík Čížek a nemohl své stále lepší výsledky na trenažéru předvést i on. Ale chlapci se velmi činili i v rámci SCM – v jarních testech byl Honzík Čížek 3. nejlepší, Jenda Koška 6. a Ondra Pecival také nebyl špatný – 21.- 24. místo, protože si trochu nešťastně naložil činku a pro SCM získali i pěknou finanční bonifikaci. Kromě trénování jsme zažili i velkou společenskou událost – Ples sportovců koncem února 2020 v Palcátu. Určitě se vám všem zúčastněným líbilo, že Žaneta se dostala do TOP 10 nejlepších sportovců okresu (její 9. místo bylo i před fotbalistou!), Klárka se stala Talentem roku, Petr Suchý Trenérem roku a naše parta - sešlo se nás přes 30 tam dala o sobě hodně vědět.

Mírná zima umožnila jít brzy na vodu – už 13.2. to zkusil Jenda Koška, ale v polovině března celou naši činnost stopnul koronavirus. Stihli jsme ale odzimovat loděnici, získali jsme další nový skif pro Jana Čížka, připravili jsme prám a přes zákazy jsme i trochu veslovali - než nám to výslovně zakázali úplně. Veslování však mělo štěstí, že jako jeden z prvních a venkovních sportů mohlo pokračovat prakticky od 7. dubna – však to naši jinak doma zavření školáci rádi využili a i když jsme něco nařízeného také až tak úplně striktně nedodrželi, život v loděnici i na hladině našeho Jordánu se vlastně vrátil do normálních kolejí a žádný jiný průšvih ani nenastal. V květnu Honzík Čížek zkusil první distanční závod v Praze (na ten s radostí jeli i všichni reprezentanti vč. Ondřeje Synka a chtěla jej jet i Žaneta – nemoc jí v tom zabránila). Ale i všichni ostatní závodníci se pak dočkali 6. června – ve velkém počtu jsme vyrazili závodit do Roudnice, určitě se to povedlo a stálo to za to – hned zacinkalo 5 medailí a nejpřekvapivější bylo zlato Laury (ale zasloužené – žádná náhoda) na skifu dorostenek a Petra Malenického mezi veterány. Tehdy také prvně závodil náš další nový skif Wintech – a pokaždé na zlato, navíc Verča Zdeňková přivezla další zlato z Mistrovství Prahy, které absolvovala na párovce dorostenek se Smíchovem. 13.6. naši členové SCM jeli distančák v Otrokovicích – hlavně uspěl Jenda Koška – 2. místo mezi dorostenci, Ondra Pecival a Jenda Čížek si museli chvíli počkat na divokou kartu – ale díky diplomacii Petra Suchého jí opravdu dostali a mohli pak tedy na kontrolní závody mládeže do Račic. Víkend 10.-12.7. byl dost náročný, ale přestože Honzík Čížek přes usilovné výkony na dvojce bez s Tomášem Pustějovským z ČVK Pardubice nakonec na repre nedosáhl, Jenda Koška s Ondrou Pecivalem to na skifech mezi dorostenci dokázali – Jenda byl celkově druhý a Ondra páty, což jsou skvělé výsledky. Poprvé v historii našeho VK Jordán máme tedy 2 reprezentanty – vlastními silami vychované a dokonce vytvoříme posádku reprezentačního dvojskifu dorostenců a polovinu reprezentační párové čtyřky! Můžeme si tedy blahopřát, už jsme skutečně „slušnej oddíl“ a i zbytek našich závodníků tím musí být povzbuzen.

Hned od začátku srpna nás pak konečně čeká šňůra tradičních závodů včetně naší vlastní Táborské šestistovky, potřebujeme uspět na Mistrovství Vltavy – to bude netradičně v Třeboni a pak i na MČR - úplně na podzim v Račicích. Našlápnuto máme asi dobře, máme lodě, máme i našetřené peníze, určitě máme i natrénováno – předseda tedy děkuje všem za zatím divnou, ale pro nás úspěšnou sezónu a přeje všem co nejvíce úspěchů a medailí v její druhé polovině – ta bude letos vlastně ta hlavní a snad nám jí zase koronavirus nepokazí.